Můj vnitřní vývoj prošel řadou různých fází. S tím, jak jsem se vnitřně posouval, vyvíjel se i způsob, jakým pracuji s lidmi, kteří ke mně přichází. Někteří mě považují za kouče, jiní za lektora konstelací, pro jiné jsem jasný terapeut. Jsou to jen slova, pod kterými máme každý jinou představu na základě naší osobní zkušenosti a nejsou tak důležitá, ač někdy pomáhají. Důležité je, jestli odcházíme `pak` vzájemně bohatší. Jestli dojde k výměně energie a mění se prospěšně úhly pohledu na život.

Považoval jsem za svou morální povinnost, abych pracoval s klienty vždy z pozice té nejvyšší dosažené moudrosti na své cestě. Samozřejmě subjektivně vnímáno. Svou roli v tom hrála i má profesní hrdost a ego, které potřebovalo ukázat, kde `už` jsem. Kvůli tomu jsem ve své praxi odmítal řadu věcí, které jsem se dříve naučil, protože jsem je považoval za `zastaralé`. Až časem jsem pochopil, že moje úloha spočívá v tom, abych byl pro klienta přesně tam, kde mě potřebuje. Není na mně hodnotit, co je a není zastaralé. Je jen přítomný okamžik a pokud nás to během individuálního sezení nebo skupiny někam vede, následuji.

S vděčností jsem si uvědomil, že mohu zahrnout a přijímat vše, co jsem se za ty roky naučil. Ať už díky životu, rodině a dalším lidem kolem sebe, nebo prostřednictvím výcviků a seminářů. Vše má své místo a hodnotu.

Zažívám teď neocenitelnou různorodost při práci s lidmi. Zejména na individuálních sezeních je to znát. S některými klienty je to o předávání informací, o několikahodinové diskuzi, kdy vnímám, že druhá strana si doplňuje v sobě svou mozaiku, aby mohla jít o krok dál. S jinými klienty pracujeme hlavně přes pocity, skrze individuální konstelace, meditační vnitřní práci a vizualizace. Někde je to klasický koučink zaměřený na cíle. A s některými klienty prostě jsme. Mlčíme. A vnímáme, že se odehrává něco, co jde Za. 😉

Baví mě ta hra na růst a osobní rozvoj. Od toho tady jsme, abychom si hráli. I díky té dlouhé hře na rozvíjení se asi mohu teď zažívat ten krásný životní paradox..kdy si naplno uvědomuji, celou bytostí, že `tam` jsem. Není kam jít. Vše je tady. A je v tom velké uvolnění a lehkost.