Dnes je hodně maminek samovychovatelek. Otcové často nejsou přítomní, nebo jen v minimální míře. To je o to smutnější pro syny, kteří zoufale potřebují otcovské vzory. Mamky dávají mateřskou lásku, pečují, inspirují, v mnohém dokáží suplovat dokonce tátu, když zapnou svého anima – „vnitřního muže“. Přesto tátu úplně nemohou nahradit.
Je to nejvíc zjevné u vnitřní agresivity a divokosti chlapců.
Vidím to u matek ve veřejných prostředcích, ve škole, často i na ulici. Kluk divočí, je hlasitý, běhá kolem. Máma požaduje po svém synkovi, aby byl „hodný kluk“, nedělal ve společnosti ostudu a choval se pěkně. Někdy, třeba v čekárně, je mámina pozornost úplně jinde (často u mobilu), tak se snaží syna zpacifikovat pokud možno rychle. Není se co divit, pokud je máma samoživitelka, všeho má nad hlavu, nemá už energii. Tak alespoň nějaké to rozptýlení a uvolnění dopaminu skrze obrazovku.
Velká míra kontroly a přemíra lásky, která může být až zahlcující, je však někdy podobně destruktivní, jako absolutní nedostatek zájmu o dítě. Obzvlášť pokud jde o syny. Když za ně máma o všem rozhoduje a všechno bedlivě sleduje, tak snadno chlapci ztratí kontakt se svou vnitřní silou. Ničí se mužská podstata synů. (Chlapci a muži mají pak také strach ze spontánní intimity, o tom jindy.)
Zdroj vnitřní síly je v naší mužské divokosti. Té žena tak úplně neporozumí, i když ji může přitahovat. U syna si s ní často neví rady a tak vychovává děvče i syna stejně, nejlépe jak umí. Mnoho žen zažilo agresivitu od mužů, kteří se neuměli kontrolovat, vytáhli na povrch mnoho zranění.
Ta agresivita od muže vůči ženě mohla být plně projevená, nebo mohla být skrytá a spíše manipulativní. Někdy oboje. Projev přirozené agresivity a divokosti u synů může na tuto destrukci vyvolat vzpomínky a žena (ne)vědomě bude cokoliv podobného u syna potlačovat. Syn pak v dospělosti bude (ne)vědomě v nepřátelství vůči všem ženám. Obzvlášť pokud měl příliš silnou matku a nepřítomného otce. Skutečná výzva pro jeho budoucí partnerku.
Je to přítomnost otce, který je v kontaktu se svou divokostí a přirozenou agresivitou, co umožňuje synovi, aby získal k této energii a vnitřní síle bezpečně přístup. Je to přítomnost muže, který dokáže jasně držet hranice s otevřeným srdcem, ale současně umožní chlapci, aby se mohl projevit fyzicky a divoce.
Když tady táta není, a není tady ani jiný mužský vzor, tak se syn nemůže dostat ke své divokosti, která je jeho přirozenou součástí. Ve svém smutku z nepřítomnosti otce může nakonec sabotovat všechny snahy mámy o cokoliv.
A nebo. Bude dál dušen dobře míněnou výchovou své matky a bude podléhat nejrůznějším zákazům a příkazům. V dospělosti z něj bude hodný chlapec, se kterým je pro každou ženu velmi těžký život, protože tenhle muž vlastně neví, kdo je. Neví, co chce. A je často pasivně agresivní. Jeho agresivita jej ovládá, protože on se nedokáže postavit čelem ke své divoké energii. I když mu je čtyřicet, bojí se zjistit, kým vlastně je. Může se bát plně se projevit. A je často v depresi, protože není v kontaktu se životem v sobě.
Už většinou nejsme lovci a sběrači. Nahrazujeme to sportem. Naše těla jsou víceméně stejná jako v minulosti, jako když jsme trávili většinu času venku. Vystaveni živlům, používali jsme svou bdělost, intuici, dovednosti a divokost, abychom obstarali své rodiny. To mohlo být často náročné….a taky v tom byla čirá přirozenost, radost.
Dál potřebujeme prostor, ve kterém chlap může projevit svou divokost, spontánnost, vnitřní sílu. Ideálně venku, v přírodě.
Když se to teprve učíme, platí to o to víc.
Potřebujeme komunity mužů, kde jsou muži zralí, a stejně tak i ti mladí a nezkušení. Mladí se učí zkušenostem a moudrosti od starších. Starší čerpají z mladistvé energie a nových pohledů na svět.
To je nenahraditelné. Potřebujeme se učit od sebe navzájem.
Společně nacházíme cestu ke kontaktu se svou vnitřní mužskou silou. A nakonec i s tvořivostí, s vědomím, s láskou.
Je to návrat k sobě na úrovni jednotlivců, rodin a komunit.
Není to nějaký bonus.
Je to něco, na čem závisí budoucnost lidstva na Zemi.
Ale pojďme začít od toho, že pár chlapů bude víc spokojených ve svých každodenních životech. A tuhle spokojenost přinesou do svých vztahů, rodin a širšího okolí.
–
Nejcelistvější seminář pro muže, který se mnou můžete zažít. To nejlepší z dvanáctileté lektorské a koučinkové praxe. Fokus je na tři klíčové životní oblasti: tělo a energie, vztahy, práce a poslání. A jak to vše udržovat ve zdravé rovnováze. Seznámíte se s jedinečnými přístupy, které vychází z tradičních metod i z nejnovějších výzkumů. Délka semináře umožňuje, abych s vámi pracoval nejen skupinově, ale také individuálně. Pokud cítíte, že je čas dát život do rovnováhy, toto je seminář pro vás.