Těším se.
Vlastní semináře jsou pro mě v mnoha ohledech stejnou objevnou a dobrodružnou cestou jako pro jejich účastníky. Nejvíc mne rozvíjí a posouvá vlastní práce. Pokud ji mám dělat dobře, potřebuji se dívat v sobě do míst, která si žádají pozornost. Není to vždy příjemné. Mnohé se však mění ve světle vědomí samo. Odpadají iluze. Objevuji sebe jako součást celku. Pod těmi nánosy převzatých stereotypů a představ z okolí.
Zas a znovu si uvědomuji, že jsem při této práci opravdu jen tím, kdo připomíná. To neprojevené, co prostupuje vším. To přirozené a přitom božské, co na nás všechny působí. Tu sílu, která nás vede a provází. Když (si) to dovolíme.
Tentokrát se těším nepopsatelně hodně. <3 Zítra začne Sám Sobě Světlem. Poprvé připravuji seminář v čase starokeltského Lughnasadu. Jsem rád, že jsem tohle nechal dozrát a dal jsem si roky..načas. 🙂 A vnímám to moře energie a světla.
Cesta je stále otevřená..