Jako malí jsme nakonec uvěřili, že nejsme spojeni s celkem.

Celé naše prostředí podporovalo v dětství tuto víru v oddělenost. Tak dlouho, až se tato víra stala naší součástí. A z této víry se postavil celý náš život. I způsob, jak přemýšlíme, cítíme, vidíme, vztahujeme, představujeme si,..

Uvěřili jsme ve velký svět plný individualit, kde si každý musí najít své místo.

A tak hledáme venku. Já jsem tady a tam je něco pro mě. Hledáme tam štěstí, lásku, krásu i Boha.

Vymezujeme se skrze já a ty, skrze my a oni.

Málokdy vidíme ve druhém sebe.

Co když..

Co když to, na čem stavíme má celé mylný základ? Co když nejsme ani myslí, ani tělem. Co když božství / esence není někde tam venku, ale uvnitř nás samotných?

Co když už dávno máme vše, co hledáme, ale právě kvůli samotnému hledání to nemůžeme najít?

Žijeme v přesvědčení, že naplnění tužeb a cílů je cestou k radosti, spokojenosti a vnitřnímu míru. Co když právě cíle a tužby jsou tím, co nám brání (v tomto módu) tyto kvality zažívat?

Když máme nenaplněný cíl, touhu, záměr a lpíme na nich…tak vytváříme větší nebo menší napětí. To je s námi pořád, prakticky neustále. Nelpět je s nastavením oddělenosti téměř nemožné..

Když dojde k naplnění tužby, cíle, záměru…tak zažíváme stavy radosti, pocit štěstí, míru,..které si spojujeme se splněním něčeho.

Není to však mnohem jednodušší?

Ty příjemné stavy ve skutečnosti souvisí s tím, že tužba, cíl a záměr dospěl ke svému konci. A s nimi dospělo ke konci i související napětí. Pak může přijít uvolnění.

V tom uvolnění může na povrch vystoupit naše esence. Naše prosté bytí, které tady bylo celou dobu, ale my jsme je neviděli, protože jsme byli fixováni někde na něco. Něčeho jsme se pěkně drželi.

A tak zažíváme pocity svobody.

Dokud nepřijde další fixace na něco.

A tak stále dokola.

Přestat s tím vším?

Navádím vás k tomu, abyste nežili žádné záměry, cíle ani touhy?

Ne, protože by to nemělo žádný smysl. 

Příčina není v dosahování, příčina je mnohem hlouběji.

Dokud věříte ve svou oddělenost, vždycky tady tohle všechno bude.

Nějaký guru nebo učitel vám může říct: „Dělej to a to a vše bude dobré.“

Můžete si zvenku zkusit naimplementovat spoustu nových zvyků. Můžete přijmout celou víru, celý systém osobního rozvoje.

A bude to jako když si dáváte nový kabát na své staré, dobré tělo. Tělo, které už nějaké navrstvené kabáty má..

Nic se skutečně nezmění.

Jen přidáte další vrstvu konceptů, víry a přesvědčení. Další podmínění navrch k tomu, co jste dostali do vínku v dětství od rodičů, v dospívání od školy, v dospělosti v zaměstnání. Nové techniky, metody, názory, návyky.

Zkušenost

Dříve nebo později vás omrzí zkoušet stále nové kabáty. Přestanete lačnit po informacích. Osobní zkušenost pro vás bude mít větší váhu, než jakékoliv informace, nebo svazující koncepty.

Uvidíte, že víc kazajek (i kdyby byly krásně duchovně podané) vám svobodu a pocit vnitřní radosti nedá..

Pochopíte, že zvenku dovnitř změna udělat nelze.

Přesto všechno to hledání a zkoušení mělo velký smysl. I naplňování cílů, tužeb a záměrů smysl mělo.

Nikdy byste se bez téhle zkušenosti nedostali tam, kde právě teď jste.

Pozor..pokud je vás stále touha hledat, zkoušet a měnit kabáty a hlavou si tam právě dáváte, že s tím přestanete, abyste se dostali dříve k blaženosti, tak to nebude fungovat..

Pokud to není vaše vnitřní zkušenost, pokud to nevyplyne přirozeně, tak to je jen další koncept naroubovaný zvenku.

Pak se jen zdržujete. 🙂

Projděte si celé to kolečko, vyjděte z místa, kde právě jste. Tak, jak vnitřně cítíte. To je cesta.

Klik

Možná dnes, možná zítra, možná za deset let, ve vás něco klikne. Možná už kliklo. 🙂 Natolik se otevřete svému nitru, že najednou uvidíte, že to, co žijete, není vaše nejvyšší pravda. Možná nejprve jen poodhrnete oponu a přijde záblesk něčeho, co přesahuje celou vaši dosavadní zkušenost. Slovy to nejde popsat.

Možná pocítíte blaženost bez příčiny. Zavnímáte krásu bez vazby na nějaký objekt tohoto světa. Ucítíte lásku, která není zaměřená jedním směrem, ale je všudypřítomná a bezpodmínečná.

Tohle kliknutí se nedá jakkoliv vynutit. Žádnou vůlí, technikou, ani metodou. Naopak.

Přijde samo.

Přesto přišlo díky vašemu upřímnému hledání. Upřímnému rozhodnutí a odvaze jít do své nejhlubší podstaty. Ano, je to paradox. 🙂

Kliknutí bude začátkem konce. Je to dobrý konec.

Protože najednou uvidíte, že víra a přesvědčení, na kterých jste vystavěli celý svůj život se začínají rozpadat. A spolu s tím se rozpadají i na tom všem vybudované nástavby. Návyky, názory a přesvědčení. Nebude to jen o hlavě, začne se měnit i vaše tělo. Budou se uvolňovat bloky, o kterých jste nevěděli, že jste je měli. Budete jinak vnímat svou energii.

Navenek nemusí být pro ostatní nic moc vidět. Tohle nemusí být dramatické a náhlé změny, může to být pozvolné a přirozené.

Stále navenek budete tou individualitou, která má svoje jméno, svou práci, svoje bydlení, rodinu..

Uvnitř však bude probíhat změna.

Pochopíte, že vaše JÁ je něco úplně jiného, než jste většinu života věřili. Rozpomenete se.

Z té vnitřní změny, z vědomí vašeho já (které není jen vaše, ale které sdílíte s druhými, ať už si to uvědomují, nebo ne), se začne měnit postupně i vše ostatní.

Začne se to měnit samo od sebe. Nebude to výsledek vaší velké aktivity, vůle a snahy.

Z iluze oddělenosti se také postupně rozvinulo celé vaše vidění světa, nějaké návyky a vzorce chování.

Z návratu ke spojení s celkem se bude dít to samé, bude to zpětný, a přesto nový, proces. Mnohé bude odpadávat a některé dílky vaší skládačky zapadnou na své místo. A budete se divit, jak je možné, že jste to dřív neviděli..

Možná budete dál mít své cíle a touhy. V přirozeném kontextu vašeho života však budou mít menší důležitost. Vy už to podstatné máte v každém okamžiku. Celé to díky Vědomí bude hravé, lehké a uvolněné. Nebudete lpět na výsledcích. Budete hrát hru života, dál tady budou všechny nálepky a vaše osobnost pro fungování ve světě…ale už se z toho nepoprdíte. 🙂

S tou lehkostí a uvolněností vám to paradoxně půjde s dosahováním ve vnějším světe mnohem lépe. Když budete mít chuť. Celý život bude mnohem tvárnější a bude vám vycházet vstříc. Protože budete mít přímé spojení na Tvořivost samu. 😉

Budete jako Neo z Matrixu, který se stal do velké míry tvůrcem své okolní reality.

Protože uviděl a pochopil.

Přitom ale nebudete lpět na tom, abyste své okolí jakkoliv měnili. Budete respektovat volbu a situaci druhých.

Budete naplnění zevnitř a necháte život protékat skrze sebe.

Navenek pro ostatní

Navenek se pro ostatní nemusí nic změnit. Stále pro ně budete ten samý člověk, jen je to k vám bude z nepochopitelných důvodů přitahovat. Budou si říkat, že máte nějaké tajemství, protože jinak by vám to s některými věcmi a záležitostmi života tak nešlo. Jinak byste neměli tuhle energii. Nebudou chápat, proč se nerozčilujete, když je čas se nad něčím rozčilovat. Proč se nechytáte na věci, na které jste se chytali dřív.

V žádném případě nebudete dokonalí. Budete možná dál mít některé svoje zlozvyky, slabiny, lidské tělo se všemi možnými bolístkami. Abyste měli pokoru ke svému lidství a pomíjivosti všeho tady na Zemi.

A přesto tam hluboko neustále bude Přítomnost. Proud bytí, který vám dává nadhled a vhled do věcí, které vámi byly dlouhou dobu neviděny.

Budete pociťovat jemnou radost bez příčiny.

I pro vás mohou přijít těžké momenty, vy ale budete vědět, že pominou a na pozadí stále bude ten klid.

Opravdovost vašeho místa

Ať jste, kde jste…užívejte si to, jak můžete. Neposlouchejte řeči druhých o tom, co byste měli nebo neměli dělat. Nějaké duchovní učení může být pro jednoho přirozenou další fází a pro druhého stopkou, protože roubuje něco na něco.

Každý vám bude radit ze své zkušenosti a tak si nenechte moc radit. Raději procházejte osobní zkušeností toho, co se vám otevírá.

Ciťte, vnímejte a prožívejte.

Život nefunguje často chronologicky. Úhledně neukončíte jedno, aby hned přišlo druhé. Je možné, že se vám prolínají různé fáze a je to tak úplně v pořádku. Že zrovna trochu skáčete od jednoho ke druhému? Co když to je to, co je právě teď něčím, co potřebujete? Pro druhé to bude navenek vypadat chaoticky.

Pro vás je to však klíč k něčemu ve vašem osobním dobrodružství, pro které jste si sem přišli..