Asi jste již zaslechli, že… „čemu dáváme svou pozornost, tím se stáváme“.
Můžete strávit spoustu času v nenávistných diskuzích některých internetových médií. Vymezovat se nonstop proti všem fb příspěvkům, se kterými nesouhlasíte. Zabývat se neustále svými strachy. Promýšlet, co všechno by se mohlo stát.. Sjíždět nejrůznější konspirační teorie a dezinformační média, která rostou jako houby po dešti. Buďte v tom pár měsíců, nebo let a nejspíš se to odrazí na vašem těle, ve vaší energii, ve vašem přístupu k životu. Pak můžete přijmout svou osobní zodpovědnost, nebo obvinit ty druhé..
A nebo. Dávejte si pravidelný čas v přírodě. Poslouchejte hudbu, která pozvedává vašeho ducha. Sdílejte s inspirativními lidmi. Jezte skvělé jídlo. Buďte se zvířaty, která dokáží být přirozeně ponořena v prožitku přítomného okamžiku. Hrajte na hudební nástroj.. A sledujte, co to s vámi všechno dělá, když si tohle dopřáváte pravidelně. S vaším tělem, s vaší myslí, s vaším srdcem a duší. Nakonec jediné, o co se skutečně můžeme opřít je naše vlastní zkušenost.
Obracejte se dovnitř k esenci sebe sama. Objevujte ten tichý prostor, který je přirozeně láskyplný, svobodný a otevřený.. Máme ho v sobě všichni. I když je někdy trochu zahrabaný. 😉
Je to celé o malých, každodenních rozhodnutích. Rozhodujeme se tak jako tak, jen to je často nevědomé, ze setrvačnosti.. A my nevidíme, jak moc svobodné volby ve svých životech máme..
Čas od času přijdou situace, ve kterých se vám vůbec nebude líbit a nad kterými nebudete mít pražádnou kontrolu. Život vás tak upozorňuje, že je třeba se na něco podívat. Konfrontovat se se svým vnitřním stínem, protože je váš a potřebuje být viděn a uznán.
Vlny jsou součástí života, ale my rozhodujeme o tom, na které se svezeme. Nebo kterou se necháme semlít. Někdy nás to semele tak jako tak, otázka je, jestli se pro příště alespoň trochu poučíme. Jestli uvidíme další cesty.
Někdy je taky fajn si nastavit svoje hranice s druhými. Nechat zaznít svou pravdu. Někdy je třeba jít i do konfliktu a jasného NE. I když to nedokážete rovnou hezky a příjemně. Udělejte to tak, jak to právě umíte. Možná to vyvolá odpor, ale vy jste se projevili tak, jak to pro vás v ten moment bylo pravdivé.
My se však někdy raději (a zbytečně) babráme v něčem, co nám už nijak neslouží…. Prostě z návyku. Nebo proto, že to dělají lidé kolem nás. Děláme z loajality a pocitu příslušnosti něco, co je v přímém rozporu s námi samými.
Možná se stačí, čas od času, zastavit. Prostě STOP. Nadechnout se. Podívat se na sebe. Podívat se na svou životní situaci. Zastavit zajetý automat. Rozhodnout se.
A začít objevovat, prošlapávat nové, neznámé cestičky..
Méně úsilí, více vědomí..
Protože vaše vědomí tvoří.
To stejné vědomí, které dodnes vědci nenašli. Neustále ho hledají někde ve hmotě (mozku). Protože vědomí tvoří hmota, to je jasné, ne? 😉 A nedochází jim, že jsme mnohem víc, než tohle tělo.. S tímto uvědoměním se otevírá tvořivý potenciál pro každého z nás..
—
Výzva pro tebe.. Možná jsi velkou část svého života tvořil/a spíše pro druhé, než pro sebe. Řídil/a jsi se požadavky rodičů, učitelů, šéfů, systému. Tak dlouho to bylo o tom, aby jsi „zapadl/a“ mezi ostatní, že jsi ztratil/a vědomí toho, kdo jsi. Co potřebuješ. Co miluješ. Kde končí tvůj prostor a začíná prostor druhého.. Teď se probouzíš a objevuješ věci, o kterých ti ostatní neříkali. Věci, které tě nikdo neučil. Nacházíš cestu sám/sama za sebe. V souladu se svým srdcem.
Zvu Tě na prožitkový seminář Spojení se Zemí (12. až 14. dubna v centru Živá voda v Podkrkonoší). Na seminář je možné se přihlásit samostatně, i jako součást celého letošního cyklu, více v kalendáři akcí tady na webu.