Znáte to. Zlobíte se na svého partnera, nebo partnerku a hledáte pochopení u kamarádů. Protože jste toho plní, tak nešetříte kritikou a emoce jen lítají.
Je v pořádku kritizovat své milované, ale pro naše přátele je většinou velkou chybou, když s námi souhlasí. 😉
Jeden z nejlepších způsobů, jak dát přátelství všanc je např.: „Je to dobytek, měla by ses s ním rozejít.“ „Já ti říkám, že pro tebe není dost dobrá.“ „Najdi si někoho, kdo je na stejné (spirituální) úrovni a sdílí tvé hodnoty. ;)“ „Přesně takový vztah jsem měl/a a teď mi je lépe bez něj / ní.“
Možná máme pocit, že tohle jsou způsoby, jak podpořit blízkého přítele, nebo kamarádku..
Když se svezeme na vlně kamaráda a zkritizujeme drtivě jeho partnera/ partnerku, tak v ten moment možná zažíváme a dáváme pocit sounáležitosti. S odstupem času vznikne však rozkol. Pro našeho kamaráda zůstává pachuť z toho, že hodnotíme jeho životní partnerku / partnera. Mnohdy to vede v přátelství k odcizení. Prostě se pak už nesdílí tak otevřeně a upřímně.
Mnozí to známe, protože jsme podobnou chybu udělali.
Přitom si stačí uvědomit, že každý vztah má svoje vrcholy a propady. Když s někým jsem, tak mi to za to stojí, i když není vše ideální. Od svého okolí potřebuji, aby respektovalo moji volbu. Pokud moje volby nejsou ideální, život mi to dříve nebo později stejně sám ukáže.
Když na mě někdo netlačí, uvědomím si to dřív..
Pamatujte, že když váš kamarád potřebuje upustit páru o svém partnerovi / partnerce, tak od vás většinou nechce nic víc, než prostě jen vyslechnout. Uznat pocity. Pokud možno bez hodnocení a chytrých rad. O tom přátelství je. Můžeme sdílet svobodně, co máme na srdci. A to samé vracíme přátelům zpět. Když chceme názor, tak si o něj řekneme.
Všechno má svoje výjimky. Existují situace, kdy se na něco prostě nemůžete u blízkého kamaráda dívat. Bije to do očí. I když riskujete, že přijdete o přátelství, které se budovalo roky…přesto otevřeně řeknete, co vidíte. Jedna věc je dát druhému názor a druhá je dát mu / jí plnou svobodu, aby se rozhodl/a podle sebe.
Cením si přátel, kteří se nebojí riskovat naše přátelství. Umí mi dát i nepříjemnou zpětnou vazbu, protože jim na mně záleží. A pomohou mi, abych uviděl „bublinu“, nebo „akvárko“, ve kterém se nevědomky nacházím.
Někdy zjistíte, že jste něco potřebovali, až když to dostanete.