Když s muži a ženami spolupracujeme déle, tak se ukazuje, že vnitřní změny nejsou lineární. Není to o tom, že 365x v roce udělám něco a mám o 365 větší posun.
Naopak to někdy vypadá, že se dlouho nic nemění. Může to být až frustrující. Můžeme mít pocit, že se motáme v kruhu.
Někdy si říkáme, že totálně selháváme, cítíme marnost.
Jenže pocity selhání jsou předzvěstí něčeho krásného.
To jsou momenty, kdy se narušují základy našich vnitřních, dlouholetých obranných struktur. Naše ego získává první „praskliny“.
To co nás dlouhé roky chránilo před zraněním, před bolestí….
to nám dnes brání, abychom mohli být plně přítomní a uvolnění ve svém životě.
Není to o tom, abychom změnili pár myšlenkových vzorců.
Protože tyhle ochrany jdou hluboko a adaptovalo se na ně celé naše tělo, náš nervový systém.
V momentě kdy se pustíme opravdově do celistvé práce skrze své tělo, energii, emocionalitu, mysl a psychiku, tak se často nejprve potkáváme s velkou rezistencí, s velkým odporem.
(Proto často lidé ani nezačnou a drží se v bezpečných formách terapie, kde nehrozí, že by se potkali s tím nepříjemným v sobě, nehrozí ztráta kontroly.)
Naše obrana je při celistvé vnitřní práci plně aktivovaná. To jsou často momenty, kdy máme pocit, že se nic u nás nemění.
Ta změna se však připravuje.
Když už nechceme nadále trpět a uvědomíme si, jak velkou část svého utrpení si činíme právě svým odporem, svým bojem, tak se můžeme konečně „pustit“.
A pak nastávají skokové změny – růst (posun, uvědomění, poznání) je exponenciální.
Hluboká vnitřní změna obvykle ovlivní všechny oblasti našeho každodenního života.
Změní se náš celkový postoj k životu. Změní se naše vztahy. Cítíme mnohem víc energie ve svém těle.
A často se otevře tvořivost, pracovní poslání, které pramení z naší duše.
Tyto skokové změny se dějí na invididuální úrovni, kde každý má své vlastní načasování.
A pak jsou období, kdy se tak děje i kolektivně.
Jako by se duše podporovaly navzájem v tom, aby učinily ten skutečný návrat do plnosti tvořivého bytí, do radosti a ničím neomezené vděčnosti za život.
Teď je takový čas.
—
Tuto sobotu jsme měli konstelace, kde byl tento kolektivní proces cítit. Měli jsme krásnou skupinu, ve které byli muži a ženy, které znám roky a stejně tak lidičky, se kterými jsme se viděli poprvé.
Jednotlivé konstelace šly k podstatě způsoby, které se slovy nedají vyjádřit. Bylo to velmi požehnané a hutné. Byla cítit velká vzájemná podpora.
To ke konstelacím patří, jenže tentokrát to mělo ještě další vrstvy, pro které nemám zatím slova.
Skutečně vnímám, že teď je čas, kdy máme ideální podmínky „udělat TEN krok“ na cestě duše.
Ať už to individuálně znamená cokoliv.
Za pár týdnů začne nejkrásnější retreat roku – Procitnutí do Života (5. až 11. května / Centrum Živá voda / kuchyně Kuba Čandra).
Tohle je jedinečná příležitost k tomu už TO žít. Žít lásku, vnitřní i vnější svobodu, objevovat svou sílu, integrovat svůj stín.
Propouštět zátěže a břemena, která nám už neslouží a možná ani nikdy nebyly naše.
Spojit se s životní energií, která čeká, co s ní v našich životech tvořivě uděláme.
Místa postupně mizí. V platnosti jsou hezká cenová zvýhodnění pro nové i opakované účastníky.
Obdržíte certifikát o absolvování retreatu, který je – mimo jiné – velkou podporou, pokud pracujete s lidmi v jakékoliv podpůrné profesi.
Pokud byste rádi šli na Procitnutí, ale neznáme se a rádi byste, abychom se poznali, tak tento měsíc mám výjimečně vypsané druhé konstelace u nás v Pardubicích (26. dubna).
Obě události najdete u mne v kalendáři akcí na webu rudolforsag . cz