Sexualita (a schopnost být s někým intimně) se léčí skrze upřímnou komunikaci a ochotu znovu-otevřít se navzdory předešlým zraněním.
Je třeba pustit svoje představy a důvěřovat procesu. Otevřenost je tady skutečně klíčovým slovem.
Když má „váš dům“ zavřená všechna okna, zatažené rolety a zamčené dveře, tak není na čem stavět.
Pak jste v přesilové hře s celým životem.
Dá to práci, aby se do vašich pokojů nedostalo příliš světla..Kolik znáte lidí, kteří ze strachu uzavřeli svá těla, svá srdce, svou citlivost a vnímavost? Čas od času se to stane nám všem. Potíž je, když uzavření zůstaneme dlouhodobě.
Tichá deprese na sebe nenechá dlouho čekat.
Když ke mně přichází klienti, kteří se za žádnou cenu nechtějí otevřít, ale rádi by se dostali z depresí, tak je moje odpověď upřímná. Je třeba opět vpustit lék – kterým je život.
Bez otevřenosti životu není cesty. Jen pomalého umírání zaživa.
Dobrá zpráva je, že nemusíme být drastičtí. Tempo otevírání se si nastavujeme sami. Nemusíme spěchat.
Buďme citliví k sobě samým, tak jako jsme citliví k malé rostlince, která právě opustila bezpečí semínka. Jděme krok za krokem a výsledky mohou přicházet přirozeně. Každý máme svou cestu.
Mnozí se nacházejí v místě, kde nemají přlíš co ztratit. Pak se konečně uvolní. Pak může přijít to pomyslné odražení se ode dna. Můžete se odevzdat životu a sledovat zázraky, které začnou přicházet, když to dovolíte.